S naší podporou Vám to půjde lépe.Získáte strategického partnera.
Naším cílem je Váš úspěch.Získáte kompletní servis.
Jsme připraveni uskutečnit Vaše vize.Získáte nadhled a praktická řešení.

Aktuality

Neuplatnění nebo opožděné uplatnění smluvní pokuty může způsobit podstatnou změnu závazku na veřejnou zakázku

 

Nejvyšší správní soud se v aktuálním rozsudku ze dne 30. 3. 2023, čj. 8 Afs 157/2021-35 zabýval otázkou, zda neuplatnění nebo uplatnění smluvní pokuty s větším časovým odstupem od chvíle, kdy zadavatel mohl uplatnit smluvní pokutu poprvé, způsobí podstatnou změnu závazku na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 1 zákona č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

 

V posuzované věci obec vypsala veřejnou zakázku na projekt zateplení bytového domu a následně uzavřela smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem, podle které měl být projekt dokončen do 150 kalendářních dnů. Za tím účelem obec čerpala dotaci Ministerstva pro místní rozvoj. Dodavatel se v průběhu plnění smlouvy dostal do prodlení a k převzetí díla tak došlo o 350 dnů později, než byl stanovený termín pro dokončení díla. Obec tak měla dle smlouvy o dílo nárok na zaplacení smluvní pokuty, kterou uplatnila pouze za prvních 205 dnů prodlení. Obec po dodavateli nepožadovala smluvní pokutu za posledních 145 dnů prodlení, protože prodloužení doby pro zhotovení považovala za důvodné. Když pak obec zažádala ministerstvo o vyplacení dotace, to shledalo, že obec umožnila zakázanou podstatnou změnu závazku, když fakticky prodloužila dobu pro zhotovení díla. Snížilo proto výši poskytnuté dotace o 25 %. Proti snížení se obec bránila soudní cestou.

 

Nejvyšší správní soud nejprve potvrdil, že k podstatné změně závazku nemusí dojít jen formální (právní) změnou smluvních podmínek. I faktické jednání nerespektující zadávací podmínky může představovat podstatnou změnu závazku.

 

Soud zároveň shledal, že pokud zadavatel nevymáhá smluvní pokutu za prodlení s prováděním díla, má tato nečinnost stejný důsledek, jako kdyby umožnil prodloužení termínu pro provedení díla. To má vliv na okruh dodavatelů, kteří se mohou o veřejnou zakázku ucházet. Jelikož termín dokončení díla byl součástí zadávací dokumentace, a navíc byl utvrzen smluvní pokutou, tak potenciální dodavatelé při podávání nabídek musí zvážit, zdali jsou schopni termín díla dodržet nebo případně uhradit smluvní pokutu. Pokud by dodavatelé věděli, že jim bude část smluvní pokuty prominuta, mohlo by to mít vliv na jejich nabídku, a dokonce by se mohlo o veřejnou zakázku ucházet potenciálně více dodavatelů.

 

Nejvyšší správní soud ale upozorňuje, že okamžité neuplatnění smluvní pokuty nemusí vždy znamenat podstatnou změnu závazku. V každém jednotlivém případě je nutné zohlednit všechny skutkové okolnosti a zvážit, zdali se jedná o přiměřené zdržení či nikoliv. O přiměřené zdržení se jedná například tehdy, když nároky zadavatel zatím vyhodnocuje, když jsou nároky nejisté či sporné a zadavatel k nim shromažďuje důkazy nebo když zadavatel vede s dodavatelem jednání o úhradě či jiném vypořádání takových nároků.

 

Avšak v tomto konkrétním případě, kdy na zhotovení díla měl zhotovitel 150 dnů, představovalo odpuštění smluvní pokuty za prodlení v délce 145 dnů podstatnou změnu závazku.

 

Lze tak zadavatelům doporučit, aby pečlivě uplatňovali své nároky vyplývající se smluv na plnění veřejné zakázky. V opačném případě by totiž z jejich strany mohlo dojít k zakázané podstatné změně závazku a v konečném důsledku k významným majetkovým sankcím.