Aktuality

Nejvyšší soud rozhodnutím ze dne 11. ledna 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 nově vyložil problematiku přiměřenosti smluvní pokuty dle občanského zákoníku. Nepřiměřenou výši smluvní pokuty může totiž soud změnit podle ust. § 2051 občanského zákoníku.

Velký senát Nejvyššího soudu stanovil obecný postup, jak k problematice přistupovat. V první fázi soud nejprve při využití interpretačních pravidel vyjádřených v ust. § 555 občanského zákoníku zjistí, jaký účel měla smluvní pokuta plnit. Dále se zabývá konkrétními okolnostmi případu; zohlední přitom okolnosti jednak známe v době sjednávání smluvní pokuty a nově ty, které zde byly v době porušení smluvní povinnosti nebo v určitých případech i okolnosti vzniklé po porušení smluvní povinnosti.

V druhém kroku soud na základě těchto zjištěných skutečností přezkoumá, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny porušením smluvní povinnosti, a které byly smluvní pokutou chráněny.

Jestliže soud dospěje k závěru, že smluvní pokuta je nepřiměřená, tak ji ve třetím kroku sníží s ohledem na předchozí zjištěné závěry se zřetelem k těm funkcím a těm chráněným hodnotám, které měla smluvní pokuta plnit.

Odklon od dosavadní judikatury spočívá především v tom, že doposud soudy zkoumaly především okolnosti při sjednávání smluvní pokuty, především pak sjednanou výši, popř. způsob jejího určení. Nadále se však již nezabývaly okolnostmi, které vyvstaly až během samotného plnění smlouvy.

Nové závěry Velkého senátu civilního kolegia Nejvyššího soudu naznačují, že soudy by mohly moderovat nepřiměřenou výši smluvní pokuty v praxi častěji, především v případech, kdy porušení povinnosti je nepatrné a výše pokuty nepřiměřená vzhledem k zájmům chráněným smluvní pokutou, respektive zájmům věřitele.

Na konkrétní důsledky nového judikaturního přístupu si však budeme muset počkat.